Ahoj Čendo, jak bys prostor kolem Čížkových kamenů z pohledu mapaře popsal?
Ahoj Honzo, myslím, že v minulém rozhovoru jsi to popsal naprosto přesně, nejvíc to připomíná jižní část Závory. Často, když jsem přišel do prostoru, jsem si na ni vzpomněl. Mnoho těžkých kamenných pasáží a to i v dost neprůchodných porostech. I tady jsou lesy bohužel poničené od vichřic a na zemi leží množství větví. Nahoře na plošině zase lesáci nenechali téměř jediný vysoký strom a vznikla tam docela zajímavá zelenožlutá hmota. 
Celý prostor jsi zvládl zmapovat jenom s malou pomocí Honzy Drbala. Evidoval jsi, kolik dní jsi v terénu strávil?
Práci jsem měl rozdělenou na několik etap po celý minulý rok, ale v součtu to byly zhruba dva měsíce práce. Asi 40 dnů v terénu, samozřejmě u počítače taky pár dnů padlo, plus nějaká ta revize. Ale počasí přálo a já při mapování moc netrpěl
Co bylo pro tebe při mapování nejtěžší? Jaké byly výzvy terénu z pohledu mapaře? Máš nějaké speciální zážitky z mapování?
Samozřejmě západní prudký svah, obecně nemám rád dlouhé, vysoké, souvislé svahy. Chybí tam komunikace, které by svah dělily, časté zelené prostory a zarostlé paseky, těžká fyzická práce. V té nejtěžší pasáži jsem si musel dát na pár dní pauzu a promapovat se tam pak z druhé strany. Také jsem si musel dávat pozor, abych se nezranil v těch kamenných polích. Zážitky zvláštní nemám, jen jsem se bavil uměním baikerů a jejich emocionálními výlevy pod vlivem endorfinů.
Terén je velmi rozmanitý, ve svazích jsou desítky kamenů větších než 3 metry, na náhorní plošině jsou kameny mnohem menší. Jak ses s tímto problémem při mapování vyrovnal? Jaká kritéria sis nastavil ohledně toho, které kameny do mapy dávat a které ne?
Já to dělám nějak intuitivně prostor od prostoru, aby v té dané oblasti měli k sobě kameny ty správné poměry. Nahoře na plošině jsou samozřejmě menší, ale moc jich zase není a nemají se s čím plést. Ve svahu se musí pak už někdy přejít do kamenných polí a v tom vypíchnout třeba jen největší objekty. Taky se pro některé kameny musíš probít do nepěkných hustníků, kde spíš jen cítíš, že tam jsou, než že by byly vidět
Co myslíš, že bude rozhodovat o tom, kteří závodníci při závodě uspějí?
Ti, kdo se dokáží celou dobu koncentrovat, zajišťovat si každý postup, přizvat na pomoc buzolu a hlavně mít tu vůli neustále to tlačit vpřed tou těžkou podložkou. Mám veliký obdiv k lidem, kteří tady dokážou atakovat časy na hranici 7 minut na kilák. Přeji všem, ať si letošní mistrovství užijou.
